Láska skrytá síla, nebo dýka
Jako vždy koukneme se na to nejdřív trochu vědecky.
Láska je silná emoce (dle mnoha filmů, příběhů a tak dále,
to nesilnější na světě a já upřímně souhlasím), láska vyjadřuje náklonost,
oddanost, starost a touhu.
Nalejme si čistého vína, kdo z vás zažil lásku?
Jedna věc je říct, „Miluji tě“ ale absolutně jiná věc je to
opravdu cítit, celím srdcem, myslí i duší. Mě upřímně pomalu už začíná
rozesmávat, když slyším lidi říkat tu frázi, kterou zná každý z nás, ale
když vidíte ty lidi po roce, tak kde je jejich láska? kde je jejich „miluji tě
bezpodmínečně“ jenom rychlá vsuvka, jestli že milujete bezpodmínečně, tak máte
neustále tu osobu v hlavě, něco jako když máte v telefonu otevřených
víc aplikacích, tak ta osoba je vždy, ale opravdu vždy na prvním, minimálně na
druhém místě…. (Ono třeba pracovat, nebo řídit, s tím že se na to
nesoustředíte, je dost nebezpečný) ale řekl bych že mě chápete, snad. Myslíte
na toho člověka, když usínáte, í když vstáváte. Jste ochotní i po desetihodinové
směně v práci, místo domů jet na druhou stranu, jen abyste s tou
osobou mohli být, klidně i jen na pět minut, jen aby jste jí mohly obejmout,
jen aby jste viděli že je v pořádku, jen aby jste viděly její úsměv, jen
abyste cítili její parfém...
Když už jsme si popsali bezpodmínečnou lásku, tak pojďme na absolutně
druhou stranu lásky, a to je čistě fyzická.
Fyzická láska, především tvořená jen touhou, zalíbením, ale
to je vše. Tato láska nemá žádný hlubší význam, já osobně jsem tento typ „lásky“
nikdy nepoznal, a ani po tom nijak netoužím, neříkám, byli holky, u kterých se
mi líbil čistě jejich vzhled, ale tak nějak, pokud to nemá hlubší smysl, nemá
to pro mě žádnou hodnotu, tudíž to shledávám (čistě pro sebe), jako absolutní
ztrátu času a energie. Ale ještě by se k této formě lásky dalo říct, že na
jejím kouzlu stojí spousta polymorfních vztahů.
Když už jsme si řekly o dvou druhů lásky, mohly bychom
zmínit i tu základní
Láska, ta o které je skoro každá pohádka od Disneyho, a nebo
miliony písniček na YTB. Tato láska je založená na úctě, respektu, důvěře mezi
partnery. Buduje se časem, dává vám jistotu, dává vám svým způsobem smysl bytí.
Je to v podstatě ten stav, kdy se partnerovi otevřete se vším, vidíte
vzájemně chyby, slabosti a strasti toho druhého. Je to jako kdybyste byli dvě
nahé duše vedle sebe, v ten moment může být venku klidně sníh, klidně
mráz, ale vás hřeje to vědomí, že tam jste s tím, kdo vás chápe, komu se
můžete svěřit, probírat jakékoliv téma, ať už vážné, či si jen dělat srandu
z rodinných klišé
Teď bych vás rád vzal do části mé povaze dost blízké, a to
je romantika celkově
Ať už jste romantici, anebo ne, tak věřte mým slovům, každý
v sobě má část romantika, a jestli pro vás přichystá něco romantického
dojme vás to. Základ romantiky je prostý, stačí dojít pro kytky, jenž má vaše
druhá polovička nejradši, například sněženky, nebo třeba gerbery anebo stačí
třeba květiny v hořčicové barvě, nebo spíš v barvě co má vaše milá
ráda (Ehm chlapy, nebuďte tak líní a zapamatujte si alespoň její oblíbený
květiny, není to nic těžkého). Otázka spíš nastává, jak moc znáte svou druhou
polovičku, čím víc jí znáte, tím spíš jí dokážete udělat romantický překvapení
na míru. Ale jestli chcete moji radu, tak základ je znát oblíbené jídlo, místo,
hudbu (romantickou, ne že tam pustíš dubstep) a samozřejmě květiny, taky je
fajn vědět oblíbenou vůni svíček. Avšak toto je jen zkrácená verze… kdybych
chtěl psát knihu, nepíšu blok, ale knihu
Teď důležitá otázka, věříte na lásku? jak na ty co jsem zmínil, tak í na ty ostatní.
Já věřím. Jednak, kdyby ne, nedokázal bych mít svůj sen o
šťastné rodince. Ale hlavně, díky svým dvou přátelům Terce a Janovy, jsou jako
nefalšovaný důkaz bezpodmínečné lásky, nebo to tak na mě alespoň působí, víte
oni jsou lidi, kteří mi vyběhnou jako první, když se řekne šťastný vztah. Jenom
díky nim, nedokážu nevěřit na lásku, kdyby se láskou dal nabíjet telefon, tak
mají permanentně nabito. Je v podstatě jedno, co jim dá osud do cesty, oni
společně jako jeden člověk jdou dál, se vzájemnou důvěrou, respektem a hlavně
láskou. Dokázali to, co v dnešní uspěchaný době skoro nejde, našli svojí
spřízněnou duši. A já jsem velmi rád že je znám, protože jsou nevyhasnutelné
světlo naděje pro ty, co svou lásku teprve hledají, dávají mi naději, že jí
jednou taky můžu mít a za to jsem jim neskutečně vděčný. Děkuji vám
Víte teď mi došlo, že
mám spoustu přátel, co mě drží nad vodou, Ať to je Naďa, která mi vždy poradí,
když se ztratím na scestí rozhodnutí, či depresí. Nebo Terka a Jan, kteří mi
permanentně dávají naději, co se týče lásky. Nebo moje sestra a švagr, kteří mě
nikdy v ničem nenechaly. Nebo Irča, kamarádka na celý život, která má vždy
radu, nebo nápad co mě nenapadl. Nebo Denis a Lukáš kterým stačí zavolat a jsou
tu vždy pro mě. Ještě Šimi, kamarád, který tě žene kupředu, nikdo nemá tak
procítěné „sakra dělej!“ jako on. A v neposlední řadě má múza, ta, jenž mě
inspirovala, k tomu si založit tento blog, ta díky které vím, o čem je
tento článek, ta která mi ukázala sílu této emoce
Každý máme nějaké hrdiny. Oni jsou moji hrdinové, dělají pro
lidi více než musí, a dělají to jen z ušlechtilosti srdce. To oni a lidi
jim podobní jsou ten důvod proč jsou okamžiky, kdy je fajn být na tomto světě
Každopádně teď název zní „Láska skrytá síla, nebo dýka“
takže teď je čas na dýku.
Dlouho jsem váhal, jestli název bude „Láska skrytá síla,
nebo dýka“ nebo „Láska skrytá síla, nebo čepel“ nakonec to z prostého
důvodu vyhrála dýka, přeci jen to dýka se bodá do zad. A pokud milujete někoho,
kdo vás ne, tak si můžete být jistí, že ta dýka přijde a věřte, bolí to, a bolí
to dlouho. Ale hlavu vzhůru, to co bolí, to roste. Problém v dnešní době,
je ten že lidé se buď nevyznají ve svých emocích, nebo se jich bojí, či se je
snaží jen držet na uzdě. Ale pokud jste propadly lásce, někomu, kdo to necítí
k vám, tak se zdá že je lepší své emoce nedávat najevo, já s tím
upřímně nesouhlasím, nebo alespoň z mého pohledu, já jsem člověk, který se
každou ránou učí. Ale problém s láskou je ten, že bolí, a vždy bolí víc, každá
dýka jde hlouběji k srdci, a ta dýka tam je furt, dokud ji vy nevytáhnete.
Musíte se postavit a říct si, tady to nevyšlo, ale já chci svoji princeznu, svoji
dámu. Musíte vytáhnout tu dýku jenž vám byla vražena do zad… Anebo jste jako
já, nepoučitelní a nedokážete se vzdát. Í teď když to píšu, tak svažuju že
půjdu k té samé pro další dýku, a proč? proč bych to vůbec dělal? protože
si nemůžu pomoct, lidi co byli zasaženi amorem hold jednají irelevantně.
Ale tento článek se jmenuje i skrytá síla
Láska v srdci vám dá moc, ne nějakou komiksovou,
protože tahle je cennější, dá vám jistotu, dá vám přítele na celý život, láska
toho dává hodně, ale musíte najít člověka co je ochoten do vaší společné lásky
investovat, stejně energie, stejně slz, stejně úsilí jako vy. V ten moment
vás láska spojuje a jak už bylo řečeno v né jedné pohádce, jen
s láskou dokážete porazit zlo
